Projekt ENABLElocal zkoumá využití údajů o biodiverzitě při rozhodování o využití území a ochraně přírody na lokální úrovni. V každé z partnerských zemí - Německu, Česku a Švédsku – je v rámci případových studií snaha pokrýt celou řadu typů suchozemských stanovišť a způsobů hospodaření.
Společnou charakteristikou oblastí, kde se případové studie realizují, je vysoká hodnota přisuzovaná biodiverzitě. Vybrané typy stanovišť jsou domovem mnoha druhů, včetně těch endemických či ohrožených, ale jsou využívány i k rozsáhlé nebo dokonce intenzivní produkci. V oblastech funguje také sociokulturní praxe, která podporuje udržování přírodního stavu specifických typů stanovišť. V každé případové studii je zajištěna již do určité míry historicky zavedená síť aktérů angažujících se v ochraně přírody či využití území.
Jak moc jsou ale data z monitorování biodiverzity hodnocená a využívaná v rozhodovacích procesech se oblast od oblasti liší. Místní a regionální orgány mají různý rozsah působnosti a odpovědnosti, zatímco národní instituce se nacházejí v různých fázích vývoje. Projekt rovněž zastřešuje rozhodovací procesy od lokální realizace managementových opatření až po velkoplošné krajinné plánování. Cílem projektu je prozkoumat důvody, proč se při rozhodování v těchto různých kontextech data z monitoringu biodiverzity využívají nebo nevyužívají.
Případové studie se rovněž liší z hlediska účinného statusu ochrany. Zkoumaná stanoviště zahrnují oblasti chráněné vnitrostátními právními předpisy nebo v rámci sítě EU Natura 2000, ale i soukromé pozemky bez formálního ochranného statusu. Případovou studií v Česku se stala například biosférická rezervace UNESCO, okolo které probíhá debata o konverzi na národní park, zatímco v Německu je zkoumaný typ stanoviště chráněn právními předpisy na státní i národní úrovni. Ve Švédsku studie zahrnuje lokality chráněné Naturou 2000 i lokality bez formální ochrany. Část zkoumané oblasti ve Švédsku je dokonce kandidátem na novou biosférickou rezervaci UNESCO. Intenzita využití území a cíle odborníků z praxe se proto v jednotlivých případových studiích značně liší. Tyto rozdílné oblasti působnosti a správní rámce nabízejí příležitost vyvodit obecné závěry o rozhodovacích procesech založených na datech z monitorování biodiverzity v celé EU a vypracovat doporučení pro nadnárodní monitorovací infrastruktury.
V každém z regionů spolupracujeme v případových studiích se stakeholdery, kteří se podílejí na rozhodování o místním využití území a ochraně přírody. Byli prostřednictvím vybudovaných sítí přizváni k účasti na sérii workshopů a rozhovorů (tzv. „živé laboratoře“). Cílem tohoto participativního výzkumu je dosáhnout okamžitých transformačních účinků v místním kontextu, a to prostřednictvím tvorby společných vizí a strategií pro důkladněji informované rozhodování prováděné na základě dat o biodiverzitě. Živé laboratoře pomohou v rámci tohoto společného procesu identifikovat a mobilizovat data, která jsou relevantní pro lokální potřeby a cíle.
Ke konci projektu budou zkušenosti získané v případových studiích předány nejen na národní úroveň. Na základě porovnání tří případových studií se chystáme zpracovat doporučení pro oblasti politiky a výzkumu na národní i nadnárodní úrovni, a tím zvýšit význam dat z monitorování biodiverzity na úrovni místní.
Tato případová studie se zaměřuje na krajinný typ zvaný Streuobstwiesen, což jsou extenzivní luční sady typické pro oblast soutoku Mohanu s Rýnem (Rhein-Main-Gebiet). Streuobstwiesen jsou zapsány na seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO a podporují vysokou úroveň biodiverzity i několik typů využití území. Správní orgány se zatím na sběr dat o biodiverzitě v tomto typu krajiny zaměřují jen zřídka. Případová studie může zahrnovat lokality z měst (Frankfurt nad Mohanem, Darmstadt) a okresů (Darmstadt-Dieburg, Offenbach, Mohan-Kinzig) ve spolkové zemi Hesensko. Integrace regionálních, zemských a národních programů pro monitorování biodiverzity, které se v současné době vyvíjejí, vyžaduje zapojení příslušných národních a zemských orgánů a institucí jako stakeholderů do zdejších dialogů.
ISOE – Institute for Social-Ecological Research
Florian D. Schneider
+49 69 707 6 919 71
florian.schneider@isoe.de
www.isoe.de
Případová studie se zaměřuje na Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Křivoklátsko, jejíž území leží z větší části ve Středočeském kraji. Většina této krajiny je pokrytá lesními a stepními ekosystémy. V roce 1977 byla oblast uznána jako biosférická rezervace UNESCO a již více než 10 let se také vedou kontroverzní diskuse o přeměně území na národní park. Nachází se zde stanoviště velkého množství rozmanitých druhů rostlin a živočichů, mezi nimi 610 chráněných stromů a více než 150 druhů ptáků. Převažujícími typy využití území v CHKO Křivoklátsko jsou lesnictví a zemědělství (maloplošné i intenzivní) a v menší míře i průmysl (historické sklárny). CHKO se nachází v blízkosti Prahy, a tak je významnou oblastí pro rekreaci, což může být někdy v rozporu s místními snahami o ochranu přírody. Vliv na využití území má přistěhovalectví z měst a denní dojížďka za prací, druhé bydlení i vylidňování odlehlejších lokalit. Případová studie spolupracuje s partnery z praxe, kteří musí tyto sociální a kulturní problémy zohledňovat ve svém rozhodování.
CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny
Akademie věd České republiky
David Stella
+420 704 672 946
Stella.d@czechglobe.cz
Případová studie se zaměřuje na síť travnatých ploch v jižním Švédsku, které se rozkládají na písčitých půdách a vyznačují se vysokou rozmanitostí rostlin a hmyzu. Tyto oblasti mají různorodé využití a kulturní hodnoty, jako jsou extenzivní louky a pastviny, těžba písku, vojenská cvičiště a přírodní rekreace. Formální ochrana je zde také různá – jsou zde přírodní rezervace, lokality soustavy Natura 2000 i území bez ochrany. V těchto oblastech byla provedena opatření pro obnovu přírody v několika formách, například prostřednictvím projektu Life zvaného SandLife a akčních plánů švédské Agentury ochrany životního prostředí zaměřených na ochranu ohrožených druhů a jejich prostředí. Na síť stanovišť se také v letech 2020-2022 zaměřila švédská vláda s cílem zlepšit kvalitu stanovišť nejohroženějších druhů volně žijících včel na národní úrovni. Studie zahrnuje švédskou Agenturu ochrany životního prostředí, osm krajských úřadů, ke kterým tyto oblasti přísluší, a také další relevantní partnery.
ULUND - Lund University, Biological Institution,
Division of Biodiversity & Evolution
Maria von Post
+46708 419 517
maria.von_post@biol.lu.se